Město Trhový Štěpánov
Dubějovická 269
257 63 Trhový Štěpánov
Tel.: +420 317 851 163
E-mail: mesto@trhovystepanov.cz
ID datové schránky: vf6b37t
Založení naší obce spadá se vší pravděpodobností před rok 995, přesný datum však neznáme, ale můžeme tvrdit, že naší obci je už více než 1000 let a je jednou z nejstarších obcí v našem kraji. Název Štěpánov pochází zřejmě od vladyky Štěpána, příslušníka kmene Zličanů, který si zde postavil tvrz zvanou Štěpánov. z kmenové osady se stal Štěpánův majetek a z toho vznikl pravděpodobně název obce Štěpánov. Údaje o prvních písemných zmínkách v historických pramenech se značně liší . Z roku 1108 se zachoval záznam, že Štěpánov je majetkem držitelů hradu Leštna nad Sázavou - dnešní Dštění. Roku 1235 byl prodán Šternberkům a roku 1250 se stává majetkem pražských biskupů. A byl to právě biskup Tobiáš z Bechyně, který roku 1290 povýšil naší obec na město.
Biskup Tobiáš byl neobyčejný muž. Jednak měl příznivý vliv na mladičkého krále Václava II. (1278-1305), jednak pečoval o lid a jeho vzdělání. Kaplanům uložil, aby chodili i do sousedních vesnic a učili lid číst a znát obsah Písma svatého (Bible). Postavil se do opozice proti Ottovi Braniborskému, který byl poručníkem nezletilého krále Václava II. Spojil se proti němu s mnoha českými pány a současně hájil lid. Na mnoha místech, a rovněž okolo štěpánovského kostela, dal postavit opevnění. Tak vznikla i ve Štěpánově kamenná hradba s dvěma branami a sem se uchylovalo obyvatelstvo v dobách, kdy hrozilo nebezpečí. Původní dřevěnou tvrz - Štěpánovský dvůr - dal přestavět na kamenný hrad, kde sídlil purkrabí, který zodpovídal za biskupský majetek. Vybudované opevnění sloužilo k obraně nejen proti Braniborům, ale rovněž proti biskupovým odpůrcům, zvláště proti Budivojovi, synu Hroznaty z Úžic (u Uhlířských Janovic), kteří pustošili biskupské statky.
Již v době povýšení Štěpánova na město zde byly významně trhy a právě obchodování napomohlo k jeho rozkvětu a rozvoji. V době vlády posledních Přemyslovců bylo nedaleko Štěpánova objeveno zlato. Došlo k tomu tak, že na základě Horního zákoníku vydaného roku 1249 králem Václavem II. zde konali průzkum Němci a nejen zde, ale na celém Podblanicku. Zlato bylo objeveno v blízkosti dnešní Černé skály u Panského (Ješova) mlýna. Do Štěpánova přišlo 43 horníků i se svými rodinami a to znamenalo nemalý přírůstek v počtu obyvatel. V městě bylo 82 popisných čísel a tak lze odhadnout, že zde žilo přibližně 800 až 1000 obyvatel. V listině z roku 1379 se dovídáme, že zde bylo 66 usedlostí s poli, 4 samostatné krčmy, pivo se vařilo ve 14 statcích a také se vyváželo, bylo zde 6 mlýnů a 12 chatrčí bez polí. Působili zde 2 řezníci, 2 pekaři, 6 ševců, 2 kováři á 1 mečíř.
V oblasti církevní správy patřil Štěpánov k archidiakonátu kouřimskému a sídlil zde děkan, který dohlížel na 64 farností a to: Alběnice (dnes Ouběnice), Bedřichovice (dnes obec Čestín), Bohdaneč (u Ledče), Borovnice, Borovsko, Čechtice, Čestín, Debrník (dnes Třeběšice u Benešova), Hněvkovice, Hodkov, Hrádek, Hradiště, Jankov, Kácov, Keblov, Kondrac, Kožlí (u Ledče), Kozmice, Kralovice (pozdéji Dolní Kralovice), Křenovice (dnes Chřenovice), Křivsoudov, Ledeč, Libouň, Louňovice, Lštění, Měchnějov (dnes Měchnov), Mnichovice, Načeradec, Nesvačily, Neustupov (u Votic), Okrouhlice (u Benešova), Otryby (u Uhlířských Janovic), Pertoltice (u Zruče), Soběšín, Soutice, Štěpánov, Tehov, Teplýšovice, Třebětín (u Ledče), Velíš, Vranov (u Benešova), Vrcholtovice (dříve Vrcholtice u Šebířova), Všebořice, Zbraslavice, Zdebuzeves, Zdislavice, Zhoř (u Čechtic) a Zruč.
V době největšího rozkvětu měl Štěpánov podle zápisů v obecní kronice 8 pivovarů a 21 hospod. V hospodách se hojně zastavovali cizinci, kteří sem přicházeli na trhy anebo projížděli obcí na silnici z Kutných Hor do Benešova a opačně.
Přestože těžba zlata roku 1390 končí, horníci odcházejí a město chudne, ještě roku 1406 udílí arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka privilegia, která dokonce potvrdili králové Ferdinand I. (1526-1564) a Maxmilián II. (1564-1576). V době působení arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka spadá Štěpánov do působnosti purkrabího v Červené Řečici. Jeho úkolem bylo vybírání daní, správa panství, odvádění naturálních dávek i úroků, konání robot, obrana statků před nepřáteli, částečné soudní pravomoci a další.
Po přestupu arcibiskupa Konráda z Vechty (1413-1431) k husitství se stává Štěpánov světským majetkem. Tehdy se i obyvatelstvo Štěpánova připojilo k husitství. Husitští kněží zde působili v letech 1421-1624. Zdejší kraj navštěvoval rovněž Mistr Jan Hus a kázal na nedaleké Kladrubské hůře (současný název Kostelík). Snad navštívil i Štěpánov, tehdejší středisko kraje, obchodního i náboženského života. Tehdy již kamenný hrad byl nejen spravován husity, ale i byl oporou husitského hnutí v kraji.
Po uspořádání zemských poměrů v roce 1436 nebyl Štěpánov vrácen pražskému arcibiskupství, ale císař Zikmund jej daroval Mikuláši Trčkovi z Lípy na Lipnici jako splátku starého dluhu. Tento dar zahrnoval rovněž Keblov, Javorník, Chlum, Lhotu (Štěpánovskou), Hulice, Nesměřice, Křivsoudov, Černčice a Strojetice. Tak se stal Mikuláš Trčka, dosud chudý šlecht~c, velmi bohatým mužem.
Trčkové sídlili ve Vlašimi. Po Mikuláši Trčkovi se panování nad obcí ujímá Zdeněk Trčka - člověk pánovitý, marnotratný a krutý. Brzy se zadlužil a jeho potomci prodali Štěpánov Zdeňku Zruckému z Chřenovic a ten roku 1553 opět prodal Pavlu z Malovic na Zbraslavicích. Ani tento majitel nebyl lepší. Ze závisti, že štěpánovští mají stále příjmy z vaření a prodeje piva, jim tuto činnost zakázal. Pivovarníci neměli doklady o právu k vaření piva, u soudu prohráli a dokonce se dostali do vězení. Roku 1568~prodali Malovcové Štěpánov Adamu Budovcovi z Budova a roku 1576 kupuje obec Albrecht Novohradský z Kolovrat. V jeho držení nezůstal Štěpánov dlouho nebo~ měšťané si na císaři Rudolfu II. vymohli, aby si město mohli koupit sami. Jejich radost však netrvala dlouho. Brzy se tak zadlužili, že roku 1596 požádali téhož císaře, aby město někomu prodal. Novým majitelem se l5.června 1596 stal Petr Karel Holický ze Šternberka. Ten umírá roku 1608 a majetek odkazuje své manželce Anně Holické z Donína, která potvrdila štépánovským měšťanům výsady. A pak přišla nešťastná bitva na Bílé hoře a její důsledky se nevyhnuly ani Štěpánovu. Do zdejšího kraje přišlo císařské vojsko, které plenilo majetek. Tehdy lehla popelem Vlašim i Tehov. Následuje bída a hlad. Mor a další nemoci přivedly Štěpánov na okraj zkázy. Obec chudla s ztrácela na významu. V roce 1664 prodal Jiří Holický město rytíři Ignáci Bohumíru z Houssonu, který přestavěl hrad na zámek. Ale již roku 1668 koupila obec hraběnka Maxmiliána Spaarova z Waldštejna. Zámecká paní byla krutá vládkyně, lidé byli velmi utlačováni a až 6 dnů v týdnu pracovali pro vrchnost. Hraběnka je pohřbena v kostele sv. Bartoloměje. V roce 1687 koupila Štěpánov hraběnka Františka Benigna z Weissenwolfu. Vnučka hraběnky z Weissenwolfu Marie Josefa se provdala za knížete Auersperka a obec se dostala do držení tohoto rakouského rodu až do roku 1848.
V roce 1741 vypukl ve Štěpánově požár, který měl zničující následky. Popelem lehl nejen krásný zámek, ale i 40 domů.
Jedinými památkami na štěpánovský zámek jsou zbytky zdí a kámen ze zámecké brány z r. 1668 zazděný ve zdi protějšího domu, jak se můžete sami přesvědčit.
Auersperkové neměli zájem na obnově zámku, který zůstal v rozvalinách. Na jeho místě si lidé postavili domky. Auersperkové postavili v letech 1780 - 1785 radnici, která stojí dodnes, ale neslouží již svému účelu několik desítek let.
V roce 1848 bylo zrušeno poddanství, město se osamostatnilo a mohlo vytvořit samosprávu. Obyvatelé si zvolili starostu a městskou radu i svého zástupce v okresním výboru. (Vlašim se stala okresním městem roku 1849).
V letech 1854 - 1865 postihla Štěpánov neúroda katastrofálních rozměrů i důsledků. Přitom stát požadoval vyšší daně, na jejichž zaplacení se mnoha občanům nedostávalo. Jejich jediný zdroj obživy pocházel ze zbytků polí, které si nepřivlastnili Auersperkové. Mnozí chodili žebrat, ale postižení byli všichni. Proto lidé dávali svůj skromný majetek do dražby. Když se konečně roku 1865 urodilo o něco více, přišla další pohroma. 16. září téhož roku zachvátil město požár vzešlý z domu čp. 11 na Náměstí. Požár zničil 21 domů, ale nejvíce škod způsobil na uskladněné sklizni.
V roce 1890, kdy bylo sčítání obyvatelstva, měl Štěpánov 211 obydlených domů, v nichž žilo 1220 obyvatel.
Významnou událostí v životě města byla stavba železniční trati z Vlašimi do Dolních Kralovic. Stavěla se v letech 1900 - 1902 a 12. 10. 1902 byla slavnostně zahájena pravidelná přeprava osob i nákladů. V roce 1908 byl vyhudován první gravitační vodovod.
Postupně se Štěpánov znavu stává střediskem okolních vesnic. Docházejí sem děti do školy, od roku 1919 rovněž k lékaři a využívá se pravidelné vlakové spojení směrem ku Praze. Dosud mělo město jednoslovný název Štěpánov. Vlašimské okresní zastupitelstvo k němu připojovalo přívlastek u Vlašimě. To se zřejmě nelíbilo místním radním, a proto podali žádost na příslušné úřady, aby se město napříště jmenovalo TRHOVÝ ŠTĚPÁNOV, jak bývalo označováno ve starých listinách. Žádosti bylo vyhověno a dosavadní název je užíván od 6. září 1912. Dlužno dodat, že městem přestal být Trhový Štěpánov až po 2. světové válce, přestože má historickou pečeť i městský znak.
Do klidného rozvoje města zasáhla 1. světová válka. Zavládla nejistota a obavy o život, práci i obživu. Mnoho mladých lidí i jejich otců odešlo na frontu, z nichž se, bohužel, 41 nevrátilo. Jejich jména jsou vytesána na Pomníku padlým na Náměstí, který byl odhalen 6. 8. 1922.
6. dubna 1919 se konaly první republikové volby a 19. července téhož roku bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo se starostou Josefem Nebřenským.
V roce 1922 jsou snahy o zřízení měšťanské školy. Byla provedena parcelace místního velkostatku, jejímž dřívějším majitelem byl kníže Auersperk. Byla započata stavba silnice do Dalkovic. O rok později, 19. srpna, bylo slavnostní otevření sokolovny, která byla vybudována z bývalých stájí ve dvoře. 1. 9. 1923 byl otevřen 1. a 2. ročník měšťanské školy a obecná škola byla redukována na 4 třídy.
V červenci roku 1927 byla vyprojektována rekonstrukce vodovodu, v listopadu 1927 započata stavba silnice Zdislavice Chlum - Javorník, v roce 1927 zaveden do města telefon.
V roce 1930 byla na Náměstí postavena budova Občanské záložny (pozdější České spořitelny). Žel, pobočka této spořitelny byla zrušena v polovině roku 1999. V budově má sídlo místní poštovní úřad.
Elektřina byla zavedena do obce v roce 1939.
Tento rok je však spojen s dalším smutným obdobím, s obdobím 2. světové války, s obdobím útisku, strachu, zatýkání a poprav, kdy se žilo našim občanům velice špatně. Vzpomeňme proto s úctou na ty, jejichž jména jsou uvedena na bronzové desce na pomníku padlým, na ty, kteří položili na oltář vlasti oběť největší - svůj život. Sám jako pamětník vzpomínám na vzrušené období roku 1945
, na tu obrovskou radost z konce války. Cituji z obecní kroniky: "Středa 9. května. Došla zpráva, že válka je skončena. Bojuje se však dále. Naše stráže hlídkují na všech stranách. Němečtí esesmani prchají do lesů. Přes Štěpánov se valí nepřehledné řady německých ustupujících vojsk, nejdříve auta, tanky, pak vozy, jízda, pěchota. Všichni ještě ozbrojeni." Konec citátu. Tři dny a tři noci se přes obec valí ustupující německá armáda. Pátek ll. května 1945. Cituji opět z obecní kroniky: "O 10. hodině se objevili první Rusové ve Štěpánově. Přijeli ve dvou autech. Důstojníci zastavovali, brali děti do aut a vozili po městě." Konec citátu. Mezi občany zavládla radost veliká - konec války je definitivně tady. Konečně jsme opět svobodnou Československou republikou. Nastává. období nadšené obnovy státu, buduje se nový vodovod, staví se nová škola. Radost z nově nabyté svobody však netrvá dlouho. Přichází rok 1948 a nastává nové období diktatury a strachu.
Přenesme se přes toto období i přes období další okupace po srpnu 1968 do současnosti. Trhový Štěpánov má v současnosti 855 obyvatel a k němu obce Dalkovice, Dubějovíce, Sedmpány, Střechov nad Sázavou a Štěpánovská Lhota. Celkem 1250 obyvatel.
Obyvatelstvu i návštěvníkům nabízí své služby pošt~, lékaři (praktický, zubní, dětský i ženský), ale je zde základní i mateřská škola, soukromá hudební škola, 3 prodejny potravin, 2 restaurace, 2 drogerie, obchod s koberci i textilem, další 2 prodejny textilu, obchody s obuví, průmyslovým zbožím a papírnictví.
V obci sídlí několik významných podniků a dalších soukromých služeb (několik truhlářství, autoklempířství, opravna obuvi, 2 krejčovství, sklenářství, elektroservis, zahradnictví, 2 kadeřnictví, kosmetické služby i veterinární lékař).
Působí zde dvě církve: Římskokatolická a Církev bratrská. Dopravní obslužnost je na dobré úrovni zajištěna Českými drahami ,
linkovými autobusy a 4 km odtud je jeden z nejbližších nájezdů na dálnici Praha - Brno.
Nejstarším spolkem je Sbor dobrovolných hasičů, který má téměř 120 let dlouhou tradici, fotbalový klub působí více než 70 let a Občanské sdružení zahrádkářů více než 30 let.
V obci Sedmpány byla v r. 1998 vybudována nová kaplička Nanebevzetí P. Marie a nedaleko Trhového Štěpánova nová kaplička sv. Václava vybudovaná Sdružením dobrovolných hasičů, která připomíná změnu letopočtu.
Významnými podniky jsou především: ARTIK., vyrábí nábytek kancelářského typu a sériové jídelní a konferenční stoly moderních tvarů. DE~TAGAZ, s. r. o., továrna na výrobu tlakových nádob na propan-butan pro vytápění rodinných domů a jiných objektů.
EKOSO je sdružení obcí, které provozují ekologicky řízenou skládku komunálního odpadu a mezisklad nebezpečných odpadů. Skládka přispívá k čistotě rozsáhlé oblasti.
rábí sklolaminátové výrobky pro české PETER, s. r. o., vy
automobilky, sportovní lodě a další výrobky na zakázku.
RABBIT, a. s., zpracovává drůbeží a králičí maso a vyrábí uzenářské produkty. K firmě patří provozy v Čáslavi
a v Kasejovicích, vlastní více než 20 prodejen a jejich počet bude , zvýšen. Své výrobky vyváží z 32 % do států EU (SRN, Belgie Nizozemsko, Švýcarsko a Itálie).
ZEMĚDÉLSKÉ DRUŽSTVO, a. s., bylo zcela nedávno zařazeno mezi tři nejlepší .v kategorii základní zemědělské výroby ze 100 českých firem. Farma v Trhovém Štěpánově je ukázkou moderního způsobu chovu skotu, což je doloženo zájmem české i zahraniční odborné veřejnosti. Rozvíjí se program chovu ušlechtilého plemene prasat a zavádí nejnovější technologie výkrmu kuřat. V současnosti je Trhový Štěpánov významnou zemědělsko-průmyslovou obcí benešovského okresu. Přesto je zde životní prostředí na velmi dobré úrovni, o čemž svědčí i rozšíření některých ohrožených živočišných druhů.
Velmi významnou akcí byla plynofikace celé obce dokončená v roce 1998. Dnes je Trhový Štěpánov obcí, která se úspěšně hospodářsky rozvíjí. Napadá mě jedno přirovnání. V dobách dávno minulých poskytovala naše obec duchovní služby 64 obcím, dnes poskytuje přibližně stejnému množství obcí služby ekologické. Každé přirovnání kulhá, přesto však o něčem vypovídá. O tom, že naše obec je den ode dne hezčí, není pochyb. Patří za to dík Vám všem, všem kteří tu dnes pracují a žijí, ale i všem, kteří zde žili a pracovali v minulosti. Bez jejich práce a přičinění by nebylo na čem stavět, nebylo by co zlepšovat.
spadající pod naše město