Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář 2016

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

CzechPoint

Czechpoint

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Kronika sboru - část I.

K R O N I K A
hasičského sboru v Trhovém Štěpánově

 

Vy naše chaloupky české,
byly jste takové hezké,
mnohé z vás šindelem a došky kryté ------
avšak neopatrnost, liknavost,
zápalky v rukou dětí,
člověk nepřítel,
Boží posel a…... válka …..
a z českých chaloupek
zbude jen hromádka popela,
neb některá byla
celá ze dřeva.
I u nás ve Štěpánově bylo takových
dost a dost ……


„Kéž bychom měli takový hasičský sbor jako ve Vlašimi, Bystřici, Čechticích nebo v Divišově“, prohlásil starosta obecního zastupitelstva Kašpar Hosperger z Trhového Štěpánova z č.p. 97, a to právě v r.1882.
Okresní hejtmanství v Benešově nařizuje, aby v každém větším městečku a obci byly utvořeny hasičské sbory.

A tak po předešlých schůzích v roce 1882 se schází obecní zastupitelstvo, aby ze svých řad zvolilo a ustavilo spolek „Sbor dobrovolných městských hasičů v Trhovém Štěpánově.“
Ve sboru musí býti občané bezúhonní, opravdu čestní lidé města Štěpánova.

1883

V hostinci u Huličků se 30.ledna 1883 ve 2 hodiny odpoledne zakládá

Sbor dobrovolných městských hasičů v Trhovém Štěpánově.“

Jeho zakládající členové jsou:

  • František Bejček, farář starosta sboru 1883 až 1906
  • Emanuel Hulička náměstek
  • Karel Návara, řídící učitel jednatel
  • František Kott velitel
  • František Klinkera, učitel pokladník
     

Další členové, kteří byli u kolébky našeho sboru:
Josef Houdek – učitel, Josef Hulička – hostinský, Antonín Klinkera – mlynář, Antonín Hosperger, František Bílek, Václav Zeman, Josef Hulička, František Novotný, František Albracht, Josef Zadák, Josef Svoboda, Antonín Tomaides, Josef Prokop, Josef Vondrák, Alois Johanis a j.

Sbor je tedy založen, ale kdo jej vycvičí a kdo poradí?

Této odpovědné práce se ujímá náměstek velitele hasičského sboru ve Vlašimi Jan B a l í k, který během let 1883/84 konal se svými svěřenci na 30 cvičení. Ne vždy se však dostavil dostatečný počet členů, ale přes všechny potíže a oběti se 8.června 1884 koná první hasičské cvičení před veřejností. Při této příležitosti bylo provedeno svěcení krásného praporu, jež daroval sboru jeho velitel Josef H o u d e k za 1600 zlatých. /Zachovala se i pozvánka na toto vystoupení a svěcení, jejíž opis přikládám./

 

Znakem cti a slávy
ať je prapor náš !!!

 

Prvním praporčíkem sboru byl František Novotný, pak Josef Svoboda. Náš sbor dostal do vínku l ruční potahovou stříkačku, 100 m hadic, 8 kusů savých hadic a 20 košíků na vodu, 4 žebříky a 2 háky. Stříkačka a získané hasičské nářadí bylo umístěno v nové kůlně k tomuto účelu postavené. Kůlna se nacházela na rozcestí silnice na Soutice a Dubějovice a byla přistavěna ke stodole pana Smutného. Byla dlouhá 8 m, široká 6 m, měla 2 okna k západu, jedno k jihu, podlaha byla z pálených cihel naplocho kladených. Kůlna měla nápis „Hasičská zbrojnice.“

1885

Ať hoří dům, či stodola,
každý hned vás zavolá,

a jak rád ………

Nemohlo zůstat jen při oslavách a cvičeních. První křest u požáru prodělali naši hasiči 23.8.1885 v Hrazené Lhotě. Tam se z hořících 21 domů podařilo Vlašimským a Štěpánovským hasičům zachránit pouze 2 stavení a 4 stodoly. Silný vítr oheň rychle rozšířil a voda z mělkých studní byla brzy vyčerpána. Škoda činila 51000 zlatých.

1887

27. listopadu 1887 hořela celé tři týdny panská stodola ve Štěpánově. K požáru se dostavili i vlašimští a po celodenním úsilí přenechali další starost domácím.

1889

15. března tohoto roku se ozývá trubka na poplach – hoří v Ratajích. Koní bylo tehdy ve Štěpánově málo a tak k požáru je půjčuje většinou pan Kolínský, nájemce dvora. Tehdy vyhořelo v Ratajích 11 obytných stavení a 15 stodol. Žádný majitel však nebyl pojištěn, což má býti pro výstrahu ostatním do budoucna.

1894

Sbor má 37 činných pojištěných členů, 42 přispívajících. K hašení požáru doma používá ještě starou ruční stříkačku celou ze dřeva, jen písty a prostor do něhož se voda musela nalévat, byl z mosazi. Při stálém cvičení a zvelebování se sbor připravuje na velkou slavnost – ve Štěpánově se bude konati sjezd župy Podblanické, jehož předsedou je pan Jan Neubauer z Vlašimi. K tomuto sjezdu se 26.6.1894 dostavilo 13 sborů se 159 muži.

O tom, jak slavnost probíhala, je zápis v knize sboru. Během roku se konají schůze výboru v počtu 5 – 6 a 1 valná hromada.

15.8.1894 se koná přehlídka ctěného hasičského sboru Štěpánovského, kterou provedl dozorce zemské ústřední jednoty Království českého pan Alois Jindra z Počátek. Při této příležitosti se zapsal do pamětní knihy a prohlásil památná slova:

„NI ZISK, NI SLÁVU ! SOBĚ KE CTI, BLIŽNÍMU K OCHRANĚ, VLASTI K OSLAVĚ.“

1895

7. února se sbor zúčastnil likvidace velkého požáru v Souticích ve dvoře. Za odměnu obdrželi hasiči od pana Zahna 40 zlatých. Během roku se konají cvičení s nářadím a stříkačkou. V zimních večerech jsou přednášky s vhodným obsahem, jak se zachovati při požáru doma i v okolí.

Byla ustavena Správní rada hasičského sboru štěpánovského, jejižh členy jsou Josef Mánek , Emanuel Kolínský, Antonín Klinkera, Josef Zadák, Emanuel Hulička, Josef Nebřenský, František Klinkera , Jan Tomaides, Karel Návara, Alois Dub, Josef Dub, Josef Hosperger.

Do sboru přistoupilo 55 přispívajících členů se vstupným 1,20 zlatých činní členové platili 10 krejcarů na pět let. Byla zřízena pohřební pokladna, a to nákladem Zemské hasičské jednoty království českého. Sbor uspořádal ples, vstupné činilo 70 krejcarů, pro krojované 40 krejcarů. Na schůzi bylo v pokladní zprávě uvedeno, že sbor má 15 zlatých a 40 krejcarů.

1896

Sbor se přihlásil k odběru časopisu „Český hasič.“

23. února se koná valná hromada, při které 32 členů složilo hasičský slib. Při této příležitosti řekl velitel sboru Antonín Hosperger, že nepřítelem ohně je dostatek vody, dobrá stříkačka a dobře vycvičený hasičský sbor. Tato slova platí stále.

1897

Není na světě člověk ten,
aby se zachoval lidem všem.

Ani ve sboru nebylo vždy všechno v pořádku a v klidu. Jednou se při požáru dostali hasiči do sporu s četníky, a to 4.12.1897. Při jednání u soudu však nebyl z hasičů potrestán nikdo, četníci jistě také ne. Při požáru se četníci zachovali krutě, prý oni jsou pány u požáru a s nasazenými bodáky ohrožovali členy sboru. O této události je sedmistránkový zápis v jednatelské knize. Za vydatné hájení domů obdržel sbor od pojišťovny Slavie 10 zlatých.

1898

Sbor se zúčastňuje veřejných cvičení doma i v okolí. Se svým praporem se účastní na bílou sobotu Vzkříšení Páně, Božího těla, o svátku sv. Floriána, při slavnostech jeho veličenstva a při narozeninách pana předsedy. Konají se taneční zábavy, plesy, divadla se hrají i v přírodě a všechny akce jsou hojně navštěvovány. Někdy se také stalo, že výtěžek byl nulový. Nikdo se proto nezlobil, hlavně, že se lidé pobavili. Příště to může dopadnout lépe. Každý rok přibývají členové činní i přispívající. Při župním sjezdu v Postupicích byl zvolen do výboru župy velitel pan Josef Hulička.

1900

Sbor má 99 činných členů a v pokladně je 154 K a 55 halířů.

1905

Sbor se účastnil v hojném počtu i s praporem župního sjezdu v Chotýšanech.

1906

Kontrolu provádí nový zemský dozorce Bohumír K ř e č a n, který se stává od 1.března řídícím učitelem a činným členem našeho sboru.

1907

Bohumír Křečan je druhým starostou našeho sboru. Za jeho moudrého vedení se sbor zdokonaluje ve výcviku a v umění zacházet se stříkačkou i jiným materiálem, jež je při hašení požáru a hájení sousedních objektů třeba. A tak se během roku ozývá signál hornisty ku svolání sboru, na cvičení i na poplach.

Jdou hasiči silnicí,silnicí

troubí na svou polnici, polnici,

h ó ó ř í í…………..

Jelikož se sbor rozrůstá, je třeba poslíčka. Toho obstarává přítel František Novotný a při tom udržuje v pořádku stříkačku za odměnu 10 K ročně. Byla též určena odměna za přípřež do sousedních obcí ve výši 6 K a do vzdálenějších 8K, což musí vyplatit pokladna sboru ihned po návratu od požáru. Na konci roku bylo v pokladně po všech výlohách 20 K 55 hal..

1908

Spolu se sjezdem rodáků se konala oslava 25. výročí trvání sboru. Byla mohutná a důstojná. Na náměstí se vítaly sbory. Celý domácí sbor provedl po četách cvičení se žebříky, se stříkačkou, berlovkou a hydranty. 52 členů nastoupilo při pořadovém cvičení. Hudebníkům se tehdy zaplatilo 6 K a trubačům 8 – 10 K.

1909

Sbor se zúčastnil při svěcení stříkačky v Sedmpánech a při požáru ve Střechově. Sbor má 48 činných členů a 29 přispívajících.

1910

Sbor je členem „župy Podblanické č. 44“ a jako takový je též členem zemské ústřední jednoty Království českého. Na župním sjezdu v Domašíně byl zvolen Bohumír Křečan členem župního výboru a župa jej vyslala na III. Sjezd Slovanského hasičstva v Lublani.

Sbor se zúčastnil okresního cvičení v Sedmpánech a požáru v Ratajích. Schůze se odbývají v budově školy, v hostinci u Huličků nebo na radnici.

1912

Volby činovníků se provádějí aklamací nebo lístky a vždy nejvíce hlasů získává předseda B. Křečan.

„Jsi-li dělník či pán,

vždy dobuď cti si sám.“

1913

Na schůzích padl návrh, aby se majitelé koní střídali při zajišťování přípřeže k požárům. Mnohý majitel koní se zřekl odměny, jako třeba pan Kolínský. Pojistka koní činila 1600 K. Byl odsouhlasen i návrh, aby se při jízdě k požáru přes pole avizovalo hornou.

Byl uspořádán ples, vstupné pro členy 1 K, pro cizí 2 K. Hudba za celý večer stála 4 K pro 8 členů, večeře pro muzikanty stála 6 K, kapelníkovi se vyplatily 2 K a ze sálu a za osvětlení se platilo 8 K.

1914

23. března se koná valná hromada, jíž se zúčastnilo jen 20 členů. Konala se dvě cvičení místního sboru. Sbor odebírá 20 kalendářů „Český hasič“. Sbor zasahoval u 2 požárů ve Štěpánově, 1x v Tehově a 1x ve Zdislavicích. Sbor se zúčastnil okresního cvičení v Psářích.

26.7.1914 m o b i l i z a c e !!!!!

Toto jediné slovo se rozlétlo rychlostí blesku po celé zemi Říše rakouské i po celém světě. Do Štěpánova přinesl tuto zprávu úředník z Vlašimi, který přijel ve 2 hodiny odpoledne na velocipedu. Štěpánovská chasa byla v Souticích na pouti a na taneční zábavě. Tam odcházela s veselou, ale domů se smutkem v srdci a se slzami v očích.. Rozkaz zní: „Všichni do 39 let ať se hlásí do 24 hodin u svých pluků.“ Mnohý se loučil se svými milými naposled. Ze Štěpánova jich během války odešlo na 200 a 41 se jich už nevrátilo domů. Své životy položili v daleké cizině ….. a proč ????? 16 občanů vstoupilo do legií.

Vesničko má pod Blaníkem,

jak rádi na tě myslíme,

ať jsme doma právě v Čechách

nebo v daleké cizině.

Hledej v světě křížem krážem,

nenajdeš koutek milejší,

tady právě v hroudách hlíny

rodí se chléb náš vezdejší.

Mnohý z vás měl jistě na frontě tátu, dědu, ….. s jakou bolestí odcházeli od svých nejdražších, to může říci jenom ten, kdo to prožil. I z našeho sboru odešlo 21 členů: Borek Vojtěch, Cigler Antonín, Hosperger Florián, Hosperger Josef, Holejšovský František, Kratochvíl Josef, Machovský František, Nebřenský Josef, Polívka Antonín, Růžek František Špička František, Tomaides František, Tomaides Jan , Zadák Josef, Kořen Oldřich, Chvojka Antonín, Johanis Josef.Hulička Antonín, Johanis František, Chvojka Štěpán, Kadleček František.

A tak činnost hasičská je zaměřena jen na hlídky denní a noční v době žní. Po hlavních pracích na poli je prováděno několik cvičení. Schůze se nekonají, jen 1x za rok, neb mnozí funkcionáři jsou v poli válečném. Ze schůze 18.4.1915 byl zaslán pozdrav kamarádům na frontu.

1915

Téměř polovina hasičů je ve válce. Proto se valná hromada nekoná, ani volby činovníků.


Zvoní hrůzy zvon, zvoní války zvon,
zvoní lítost a bolest do všech stran,
čí ruce ho rozhoupaly ????

1917

Při všech bolestech doby válečné přichází ještě jedna událost….
Budou brát zvony, budou brát zvony ….

A tak se naposledy rozezvučely do tichého večera všechny najednou. Bylo to na rozloučenou. Přijeli vojáci a začali je snímat s věže. Ten velký byl rozbit a po kusech házen dolů. Byl to zvon, jež daroval štěpánovskému kostelu biskup Šebíř, když roku 1039 byl ve vojsku knížete českého Břetislava při válečném tažení do Polska. Dobyl tam města Hnězdna a s ostatky sv. Vojtěch a jinou válečnou kořistí přivezl i tento zvon. Zvon však byl puklý , a proto se roku 1824 v Praze přeléval.

Z věže byly sejmuty ještě dva menší zvony. Váha všech tří zvonů byla 823,5 kg a cena 3294 K.

Poslední velký zvon vážící 24 centýřů, tj. 14,78 q /1 centýř je 61,60 kg/ daroval zdejšímu kostelu roku 1552 Zdeněk Zručský z Chřenovic, který byl od r. 1546 až do r. 1553 pánem ve Štěpánově a v Dálkovicích. I tento zvon sejmuli a chtěli rozbít na kusy. Avšak náš II. Předseda B. Křečan řekl dost, počkat. Dojel na patřičná místa do Prahy a když přijel, vojáci tento zvon zavěsili zpět a tak dodnes jeho přičiněním máme tuto skvělou památku na věži našeho chrámu. Vždyť nejednou nás vyzýval ku požáru neb jeho hlas je slyšeti daleko široko. Tato událost se zvony se stala 8. Března 1917.

A další bolest, další rukují, tentokrát všichni do 42 let musí být do 24 hodin u svých pluků. Ze Štěpánova jich odchází dalších 19.

I v tomto roce jsou opravovány potřebné věci u stříkačky, nářadí a 4 hydranty. Sluhou sboru je Antonín Johanis.

Dle platného řádu se při pohřbu činného člena zúčastní celý sbor ve stejnokroji, při pohřbu přispívajícího člena jen 6ti členná deputace.

1918

Dne 28.10.1918 je konec první světové války, vojíni se vracejí, ale ne všichni. A tak někde je radost a někde bolest nad ztrátou syna, otce …..

I z našeho sboru se vrátil jednatel a pokladník, dále 11 členů sboru . 5 členů zůstalo v zajetí a vstoupilo do legií, 2 zemřeli na frontě a František Tomaides byl popraven v Oderzu v Itálii.

1919

Bohumír Křečan byl na audienci u pana presidenta T. G. Masaryka a u některých ministrů.

1921

Bohumír Křečan odchází do výslužby a stěhuje se do Dobřichovic.

1922

Jako III. Starosta sboru je zvolen 23.2.1922 Josef Nebřenský. Za sborového sluhu je zvolen pan Josef Prokop ml. za odměnu 24 K ročně. Výbor sboru čítá 13 členů. Sbor se zúčastnil okrskového cvičení v Dubovce a Keblově, okresního cvičení v Dubějovicích, Pavlovicích a Chotýšanech. Byl hašen požár v Chlumském lese. Sbor se i nadále účastní církevních slavností. Tuto zprávu zaslal zemský dozorce B. Křečan.

1923

4. ledna se konal ples u paní Huličkové, vstup pro všechny stejný 5 K. Pro krojované nebyla žádná výjimka. Hudba pana Kratochvíla. Sbor uspořádal doma 4 cvičení.

1924

Za sluhu je zvolen Josef Prokop st. za odměnu 30 K, přičemž je povinen zdarma stříkačku čistiti a v pořádku míti, aby se nestalo, že povrch je vyleštěný a uvnitř je tolik nečistoty, že se stříkačka nedá rozebrati. Jeden sluha se vyjádřil, že nevěděl, že se dá rozebrati.

Byla zvýšena pojistka za přípřež na 10.000 K. Byl přikoupen l díl hadic za 110 K. Sbor se zúčastnil veřejného cvičení v Chlumě a v Sedmpánech. Během roku proběhlo 12 výborových schůzí. Pan Antonín Albrecht ušil 20 pracovních obleků, sbor dodal vše potřené a od ušití l obleku se zaplatilo 18 K. Jsou hrána představení divadelní, a to 2x do roka. Je opraven vnitřek stříkačky zinkovým plechem. Byl dán návrh na zakoupení 5ti dílů hadic a staré nepotřebné se prodaly, l m za 5 K. Sbor se účastnil jednoho pohřbu ve Zdislavicích a jednoho ve Štěpánově.

1925

Sbor se účastnil 2 okrskových cvičení doma, dále v Bolině a Dálkovicích. 15. Června se konal ve Štěpánově župní sjezd. Sbor hasil při požáru ve Zdislavicích a ve Štěpánově. Na jedné ze schůzí byl dán návrh na zakoupení nové stříkačky. Bylo pořízeno l00m nových hadic. Při volbách byl zvolen hornistou a náměstkem velitele Václav Tichý. Byl uspořádán ples v hostinci u Huličků s hudbou pana Chvojky.

1926

Jar. Muzika provedl odbornou přednášku v samaritánském kroužku. Bohumíru Křečanovi, prvnímu náměstku předsedy České zemské hasičské jednoty, byl udělen diplom čestného členství v našem sboru. Byla zakoupena

1 stáloproudní berlová stříkačka za 440 K. Sbor se účastnil požáru v Ratajích. Pro pořádání schůzí se střídaly hostince.

1927

Sbor má 52 činných členů. Členové sboru se účastnili župního cvičení ve Vlašimi. Bylo dohodnuto, že ten, který se nezúčastní cvičení, musí předat oblek tomu, kdo jej nemá a rád by cvičil. Sbor se stává členem spořitelního a záložního spolku. Bylo uspořádáno okrskové cvičení v Souticích, kde se účastnili i Štěpánovští. Během roku bylo 5 výborových schůzí.

1928

V lednu byl uspořádán pro členy sboru samaritánský kurs. Sbor se opět účastnil několika akcí – okrskového cvičení v Kladrubech a Sedmpánech slavnostního předávání stříkačky v Souticích a odhalení pamětní desky spisovateli Vlčkovi ve Střechově. 13 členů se účastnilo sletu v Praze. Opět museli členové sboru zasahovat při požáru v Dubějovicích, v Sedmpánech a ve Štěpánově hořela Nevšímalova stodola. Během roku bylo 6 výborových schůzí. Sbor se účastnil společného sekerkového cvičení se členy sborů z Dubějovic a Sedmpán, což bylo přípravou na okrskové cvičení v Sedmpánech. Bylo objednáno 20 nových přileb.

1929

Sbor se účastnil okreskového cvičení v Javorníku, Dubějovicích a Pavlovicích. Spolu s okolními sbory se účastnil oslav 80. výročí narození T.G. Masaryka. Opět měl možnost vyzkoušet svou připravenost u 1 požáru ve Štěpánově. Byla uspořádána 3 cvičení se stříkačkou a 5 cvičení sekyrkových. Znovu se jednalo o koupi motorové stříkačky, neboť stará je již od roku 1883 značně opotřebovaná.

1930

28.4. se konala výborová schůze, jejímž hlavním bodem byla koupě nové motorové stříkačky. Částka, kterou obnáší, bude hrazena z části půjčkou sboru, spořitelního a záložního spolku, sbírkami občanů, správou občanského lesa, honebním společenstvím a příspěvek od obce bude činit 35.000 K. Stříkačka byla zakoupena od firmy Holeček. Tuto koupi uskutečnili pánové Tomaides Josef, František Špička a Karel Dub, protože si vše při hospodářské výstavě patřičně prohlédli. A tak 30. srpna 1930 byla motorová stříkačka slavnostně předána hasičskému sboru městskou radou. Byla zakoupena l nosítka a 2 torby s léky. Dále bylo zakoupeno 400 m hadic desítek, 144 m hadic osmiček, 27 párů šroubení, 37 těsnících kroužků, a to vše za částku 17.304 K. Částka 10.205 K byla zaslána ihned se žádostí, aby na zbytek 7.000 K bylo bez úroku posečkáno. Jmění sboru činilo pak už jen 1.954 K. Proběhlo okrskové cvičení v Dubovce, kde vypomáhal i náš samaritánský sbor.

Sbor se účastnil pohřbu Františka Jindry, jednatele župy podblanické ve Vlašimi.

1931

Sbor se účastnil okreskového cvičení ve Střechově, Dálkovicích a v Chlumě. S motorovou stříkačkou konal 9 cvičení. Opět hořelo, tentokrát v Dálkovicích. Správa občasnkého lesa darovala potřebné dříví na sušárnu hadic, která byla postavena „ve dvoře“. Toto dříví osekal pan Peroutka za 50 Kčs a odpadové třísky. Byly opraveny hráze rybníka „Belíka“, dány němu nové roury, aby v případě požáru mohl být vypuštěn na bližší místo. Během roku byly 3 výborové schůze.

1932

Sbor se účastnil okreskového cvičení v Souticích a župního sjezdu v Tichonicích. Činně zasahoval u 2 požárů ve Štěpánově. Na schůzích se připravovaly oslavy 50. výročí založení sboru. Byli přijati 2 čestní členové sboru a 4 nejstarším členům byly předány diplomy.

1933

Ať jsi přítel, či nepřítel,
hasičů máš býti ctitel.

 

50 let trvání sboru bylo důstojně oslaveno dne 7. Května. Dostavilo se 260 mužů z okolních sborů. Čestnými hosty byli Jan Balík z Vlašimi, cvičitel sboru a Bohumír Křečan, řídící učitel ve výslužbě a zemský dozorce župy. Byl přítomen i zástupce Občanské záložny ve Vlašimi. 8 párů děvčat prodávalo odznaky. Vstupné na slavnost bylo 2 Kč. Čistý zisk při oslavě byl 2.209 Kč a vydání činilo 1.527 Kč. Divadelní představení ve prospěch oslavy vyneslo 157,50 Kč. Byly pořádány i 2 taneční zábavy u Huličků a u Tomaidesů se vstupným 5 Kč.

Sbor zasahoval u požáru v Dubějovicích. V listopadu bylo uspořádáno ještě jedno divadelní představení s hudbou pana Štěpána Chvojky. Starostou sboru byl zvolen Josef Mánek, který byl ve Štěpánově od r. 1886 jako učitel, pak jako řídící učitel, od založení Kampeličky byl pokladníkem a předsedou dozorčí rady. Hořelo v Panském mlýně. Na oplátku návštěvy při jubilejní slavnosti se sbor účastnil cvičení v Bolině, ve Vlašimi, v Sedmpánech a v Hulicích. Pozorností obce bylo pojištění zbrojnice a stříkaček.

1934

Není hasič jako hasič,
cílem všech je ale hasit …………

Sbor zasahoval při 2 požárech ve Štěpánově „v sedle“ a setkal se s nemilou kritikou některých občanů, kteří dovedli jen pomlouvat, ale pomoci při ohni se vyhýbali, jak jen mohli. Třikrát se konalo cvičení se stříkačkou s vyzkoušením hadic. Byla uspořádána 2 divadelní představení. Uskutečnil se také první ples v „Sokolovně“. Sbor mě 37 činných a 136 přispívajících členů.

1935

Zemřel II. Starosta našeho sboru B. Křečan. Na pohřbu 15. dubna byli také
4 zástupci našeho sboru.

Oprava praporu si vyžádala částku 2.900 Kč a zhotovení skříně na prapor částku 200 Kč. 4 členové výboru se účastnili valné župní hromady. Bylo přijato 10 nových členů z řad přispívajících. Opět se uspořádala 2 divadelní představení. Ples u Tomaidesů byl ohlášen se vstupným 5 Kč.

1936

Sbor má na vkladní knížce Kampeličky 2.389 Kčs . Za Josefa Hospergera, který byl pokladníkem 33 roky, je zvolen František Špička. Byla opět 4 divadelní představení. Během roku se konalo 6 výborových schůzí. Sbor musel zasahovat u 5 požárů ve Štěpánově a s 8 muži ještě u požáru v Tehově na žádost statku.
2 členové se účastnili režiserského a divadelního kursu ve Vlašimi. V předvečer narozenin T.G. Masaryka byl uspořádán průvod k rozžaté vatře na sokolském cvičišti.

1937

Během roku byly jen 3 výborové schůze. Hořelo ve mlýně u Šimáků a v Dálkovicích u Veselků. Sbor se účastnil župního cvičení ve Vlašimi a okrskového cvičení v Ratajích. Vlašim byla ustavena okresním městem a i této slavnosti se sbor dobře zhostil. Byly opět předvedeny 2 divadelní hry. Peněžní hotovost byla 4.134 Kčs. Účet za hadice byl v tomto roce vyrovnán. Ještě trvá dluh za motorovou stříkačku 24.500 Kčs . Sbor dostal podporu z věcného hasičského fondu 3.000 Kčs a ta byla použita na zaplacení stříkačky. Sbor byl přítomen na oslavách Mistra Jana Husa. Konala se valná hromada u Huličků. Pro nemoc se vzdává funkce starosta sboru a při odchodu vyzývá členy, aby rádi konali svou práci a službu v hasičském sboru a slušným vystupováním na veřejnosti dokázali, že náš sbor je vzorem pořádku a kázně. Josef Mánek se stává čestným starostou sboru.

1938

Novým starostou sboru je zvolen Josef Tomaides. Během roku byly 3 výborové schůze. Konal se ples u Tomaidesů s hudbou pana Johanisa a se vstupným 5 Kčs. Sbor se účastnil leteckého náletu a CPO. Na schůzi valné hromady byly přečteny nové stanovy.

23. září ……..opět smutný den černě zapsaný v paměti i v knihách …..

m o b i l i z a c e!

Všichni muži do 40 let museli nastoupit vojenskou službu. Německo zabírá české pohraničí a zmenšuje naši už tak malou, ale krásnou vlast. Při mobilizaci účinkoval náš sbor současně jako CPO.

1939

Všichni pamětníci vzpomínají na tento rok se slzami v očích. 15. března nastala okupace českých zemí a nad Pražským hradem se objevila fašistická vlajka s hákovým křížem. Hitler přijel do Prahy a prohlásil naše země za „Protektorát Čechy a Morava“. Hlavou státu se stal Emil Hácha. Gestapo bylo pro každého poctivého člověka postrachem. Okupanti mučili, zabíjeli starce, děti, ženy. Smrtí trestali i poslech zahraničního rozhlasu.

Členové sboru konali hlídky v době žní i ve dne a v polích. Zábavy se žádné nekonaly, jen vyjímečně nějaký ples.

1940

Válečná situace se přiostřovala. Někteří občané museli na nucené práce „do říše“. Množí tam dlouho nebyli, utekli domů, ale museli se skrývat , aby na ně četníci nepřišli. Obyvatelstvo vesnic trápily povinné dodávky a rekvizice. Převažovalo se obilí, přebytky se braly, někoho stihla i pokuta a někdy i hospodáře zavřeli.
Objevily se lístky na potraviny a na textilní zboží byly body. Příděly se neustále snižovaly.

Podle válečného plánu měla být část českého národa vyhubena, část vystěhována a zbytek poněmčen. Koncentrační tábory a věznice se plnily i nevinnými.

1941

Válka se rozšířila na celý svět. Fašisté se nezalekli ani síly Sovětského svazu a bez vyhlášení války vtrhli 22. června 1941 na jeho území. Celý svět žil v bídě, hladu a nemocích. Všechno, co bylo vyrobeno a vypěstováno, bylo určeno na frontu.
Veškerá činnost hasičstva byla zastavena.

1942

Proti nacistickému Německu a jeho plánům ovládnout celý svět bojovalo téměř 30 států světa. Jejich společný zájem na porážce fašizmu je spojil v tak zvanou protihitlerovskou koalici.
V tomto roce bylo Německo na vrcholu své moci. Zvláštní zájem soustředili fašisté na vyvraždění Židů, které soustřeďovali do židovských gét a odtud je vozili do koncentračních táborů na smrt. Také ze Štěpánova byla odvezena čtyřčlenná rodina člena našeho sboru Karla Duda a již se nevrátila.

1943

Činnost sboru byla omezena na minimum. Všechny síly a myšlenky byly pod vlivem neustálého strachu a hrůzy. Přestože fronta byla daleko, nebylo nikomu lehko.

1944

Nastal válečný obrat. Německo ustupuje ze Sovětského svazu zpět na západ. Českoslovenští vojáci pod vedením Ludvíka Svobody bojují u Sokolova, Charkova a Kyjeva. Zprávy o jejich úspěších v boji proti okupantům se dostávají do vlasti a posilují odpor i ve vnitrozemí. Vznikají revoluční výbory, které jsou velkou oporou bojujících partyzánů. Slovenské národní povstání
29. srpna 1944 bylo začátkem konce fašistické nadvlády v Evropě i v celém světě.

1945

Přestože z našeho sboru nebyl nikdo zatčen ani popraven, přece byli 2 muži v „říši“, odkud utekli, museli se skrývat v lesích a z toho jim zůstalo jen podlomené zdraví. I v našem městečku se našli kolaboranti, kteří udávali a poctiví vlastenci se museli mít před nimi na pozoru. Byly by toho celé knihy, co musel český člověk vydržet a vydržel …

Kdo cítí vůni obilí,
není vždy hospodářem,
kdo ohně zapaluje,
nemusí být vždy žhářem.

Je jaro, práce na plno rozběhnuté jsou smutné a v polích s novým obilím rostou jámy od shozených bomb. Ustupující německá armáda prochází i Štěpánovem, zanechává po sobě mrtvé a raněné, zanechává po sobě stopy svědectví krutosti a nelidskosti. Za nimi však přicházejí unavení a vyčerpaní sovětští vojáci-naši osvoboditelé. Vítali jsme je už rozkvetlými šeříky a úsměvem. Přestože v tuto dobu již kvetou jabloně i jiné stromy, tenkrát ještě ty květy nebyly krásné,ani nevoněly,tenkrát jen hrůza a krev byly v nich.

Až teprve 9. květen všechno změnil. Vykouzlil štěstí a úsměv pro všechny, kteří se po dlouhé době shledali, pro všechny, kteří už mohli volně a svobodně dýchat a všem bylo vidět na tvářích nepsané poděkování těm, kteří se zasloužili o osvobození naší vlasti.
Smutně ovšem přijímali osvobození ti, jejichž členové rodin padli na barikádách, jako pan Všetečka a pan Kodet.

První výborová schůze našeho sboru v osvobozené republice se konala 27.12. v místnosti pana starosty. Sbor s napětím očekává nové stanovy, kdy přijdou a co všechno přinesou. Cíl, kterým je české hasičstvo vedeno, zůstane stejný – chránit a zasahovat a likvidovat požár.

Od požáru požárník
název svůj teď dostal,
ničit oheň vždy a všude,
ten úkol mu zvostal.

První ples v nové republice se konal v Sokolovně za řízení kapelníka Antonína Vobeckého, vstupné 25 Kčs. Hudba stála 2.500 Kčs pro 12 členů kapely.

1946

Výroční schůze se účastnilo 41 členů. Při vybírání členských příspěvků od přispívajících členů bylo získáno 4.370 Kčs. 6 mladých členů sboru se odstěhovalo do osvobozeného pohraničí. Během roku se konaly 4 výborové schůze. Členové sboru konali hlídky v kině.

1947

Byl uspořádán ples v Sokolovně s hudbou pana Johanisa za 3.000 Kčs pro
10 členů souboru. Jelikož se ve Štěpánově ustavily 2 kapely, bylo dohodnuto, že se na plesy požárníků budou střídat. Sbor zasahoval u požáru v Kácově. President Dr. Edvard Beneš navštívil Vlašim a jeho uvítání byli přítomni i členové našeho sboru. Byl proveden nábor mezi mladými, aby se rozšířil počet členů sboru a aby se sbor omladil.

1948

Konal se tradiční hasičský ples u Tomaidesů, hudba Josefa Johanisa. I revoluční únorové události zasáhly mohutně do naší obce i do činnosti našeho sboru. Všechny akce se stávaly převážně záležitostí lidu, kapitalistické vlivy ustupovaly do pozadí.

1949

Konala se valná hromada v hostinci u Tříšků. V hostinci u Tomaidesů se konal ples s hudbou pana Vobeckého. V obci byl zaveden místní rozhlas a bylo také poprvé vyzkoušeno svolání členů sboru rozhlasem k námětovému cvičení.

1950

Novým předsedou sboru je zvolen pan František Kubát. Sbor se účastní oslav
1. máje. V prvním pětiletém plánu je dán návrh na stavbu nové zbrojnice a vybráno místo pod Sokolovnou. Byl dán návrh na koupi nové stříkačky, jelikož stávající se stále opravuje a není na ni spolehnutí.

1951

Členská základna sboru se zvětšila o 12 mladých členů. Do hasičského sboru jsou také poprvé přijímány zájemkyně z řad žen a 7 mladých děvčat. Znovu se mluví o koupi nové stříkačky.

1952

Sbor se účastnil požáru u Kadeřábků v Dubějovicích. Protože nebyl dopravní prostředek k tažení stříkačky, zastavil velitel traktoristu z STS a dal mu příkaz k odvezení stříkačky k požáru.

Byla zakoupena nová stříkačka a nové auto značky FORD. Auto i stříkačka je umístěn v garáži a dílně pana Tomaidesa. Strojmistrem nové stříkačky je Josef Chvojka, který se účastnil kurzu strojmistrů.

Na výroční schůzi se dostavují zástupci OV ČSPO z Vlašimi, soudruzi Hromas a Hrdina, dále členové okresního výboru Roubal a Křiváček aj..

Je vidět, že mají kladný vztah k našemu sboru a tak přicházejí s dobrými nápady, s přednáškou i s úkoly, které je třeba plnit. Provádějí se preventivní prohlídky. Je utvořeno 9ti členné družstvo k obsluze nové stříkačky a k požární hotovosti. Je utvořeno i soutěžní družstvo, které vede Josef Hauser. Soutěžní výcvik provádí František Kořen a za jeho svědomitého vedení a vystupování je družstvo ze Štěpánova vždy mezi nejlepšími, a to v Souticích, Zdislavicích, Načeradci, Vlašimi, Chlumu i doma ve Štěpánově.

1953

Hotovost ve starých penězích byla 11.283 Kčs . Po měně a různých uspořádaných akcích má sbor 2.304 Kč nových peněz. Je utvořeno družstvo mladých děvčat, které připravuje na soutěž opět bratr Josef Hauser. Sbor se účastnil oslav 1.máje ve Vlašimi.

Na auto je umístěn naviják hadic. Sbor se přihlásil k odběru časopisu „Požární ochrana“. Několik členů má opravdový zájem na tom, aby sbor byl vždy připraven k akci, ale kde jsou další ???

1954

Štěpánovský sbor se začíná aktivně zapojovat do soutěží pořádaných v rámci okresu Vlašim. První soutěžní družstvo je sestaveno z těchto členů: Bílek Antonín, Hauser Josef, Hromas Josef, John Jaroslav, Kořen Oldřich, Kořen František, Simandl Jan, Šamša Antonín, Zeman Miroslav, Kořen František je velitelem soutěžního družstva.

9. května se členové sboru účastnili pohotovostní a pořádkové služby při motocyklových závodech Svazarmu, které se konaly kolem Štěpánova.

1955

I v tomto roce se pořádá tradiční požárnický ples v Sokolovně s hudbou pana Johanisa. Pro 12 členů hudby bylo vyplaceno 850 Kčs, vstupné bylo 6 Kčs. Při výroční schůzi bylo uděleno čestné uznání zasloužilým členům: Boušek Rudolf, Dvořák Josef, Machovský František, Mastík Josef, Musil František, Kubát František, Prokop Josef, Svoboda Antonín, Špička František, Veselý Antonín, Zeman Antonín. Provádějí se preventivní prohlídky.

1956

Přistoupilo 12 nových členů a byla utvořena 2 soutěžní družstva. Strojmistrem je Oldřich Kořen. Při plese u Huličků /nyní u Tomaidesů/ byl příjem 891 Kčs a vydání 1.109 Kčs, doplácelo se tedy 218 Kčs. Na ples se nebralo, a proto byl příjem u pokladny tak malý. Školení žactva se ujímá bratr Kubát. Volby funkcionářů se konají každý rok.

1957

Opět se pořádal ples v Sokolovně, dechová hudba Fr. Kadlečka. Konala se okresní soutěž požárních družstev ve Štěpánově, které se zúčastnilo
13 soutěžních družstev, z toho 2 družstva žen. Soutěžní družstva se vítala na náměstí s praporem a s vítací četou požárníků.

Velitel sboru hájit důsledně zájmy požárníků a nechtěl, aby se požární auto používalo k jiným účelům. Měl proto velkou rozepři s MNV a tak o výroční schůzi musel odstoupit. Ze sboru však neodešel a funkce velitele se pak znovu ujal v roce 1968, ovšem už za jiných podmínek. V obci se zakládá JZD.

1958

Konečně se dostala na řadu stavba požární zbrojnice. První dotace na tuto akci činila 42.000 Kčs, druhá 50.000 Kčs. MNV doplatil částku 120.000 Kčs. Myslíme si, že celá stavba stála mnohem víc. Každý člen měl v prvním roce stavby odpracovat 24 hodin brigády. Bylo přiděleno nové požární vozidlo ..“TATRA 805“ s kompletním vybavením. Za toto vozidlo patří dík bývalým pracovníků OIPO ve Vlašimi, a to soudruhům Hrdinovi a Hromasovi, kteří stavěli sbor ve Štěpánově na druhé místo za sbor vlašimský.
Byla provedena 4 poplachová cvičení a ustanoveny žňové hlídky. Přistupují noví členové. Je zřízen poplachový plán. Výborové schůze se konají ve spolkové místnosti na radnici.

Na okresní konferenci je delegován František Kubát. Za vedení Josefa Hausera se umístilo družstvo žákyň na 1. místě v soutěži, a tím postoupilo do krajské soutěže v Lysé nad Labem. Družstvo mužů se účastnilo okrskové soutěže v Pravoníně.

Pro veřejnost jsou promítány filmy s vhodnými tématy, jak předcházet požárům. Sbor uspořádal zájezd do Prahy na vystoupení cirkusu BUŠ.

1959

Sbor se opět účastnil oslav 1. Máje ve Vlašimi. Je zřízen požární poplachový plán. Požárnický ples se konal v Sokolovně za řízení kapelníka Josefa Kokty. Silvestrovská zábava se konala u Huličků-Tomaidesů opět s hudbou pana Kokty.